Tahle výhra nebyla v suchém tričku

Starší žáci Hrdlořez tentokrát v deštivém počasí na Balkáně (tedy tom pražském) předvedli "uplakaný" fotbal. Tedy v tom smyslu, že v některých momentech by nad tím, co jsme předváděli, i slza smutku ukápla. Na Spojích jsme sehráli typický zápas celků z popředí a "pozadí" tabulky. Soupeř nás nenutil hrát, co umíme, a kluci si mysleli, že domácí se porazí sami. Což (viděli jsme na vlastní oči) neplatí. Dokonce jsme poprvé v sezoně i prohrávali...

Týden po sobotní dopolední výhře a hlavně parádním výkonu v Kyjích jsme zajížděli opět na půdu soupeře - tentokrát na trávník Spojů, které byly v tabulce na jejím konci s jediným získaným bodem. Leč tento jim mohl dodávat více sebedůvěry, neboť ho získaly minulý týden gólem v poslední minutě za remízu 4:4. Celý týden jsem se snažili kluky krotit v tom, aby i k tomuto zápasu přistoupili zodpovědně, nepodcenili domácí tým, navíc, když šlo u mnohých z nich i o "třídní boj". Samozřejmě, že nešlo o projev napětí mezi třídami používané socialisty, jak o něm psali například Marx a Engels ve svém Komunistickém manifestu, ale o prestižní souboj spolužáků z jedné školní třídy ZŠ Chmelnice.

Rozhodli jsme se tentokrát vsadit v základu na kluky, kteří toho mají odehráno méně - tohle měl být pro ně zápas, aby ukázali, co mají natrénováno. Jenže... Připadalo mi to, že byli až moc nervózní, prostě neukázali, co opravdu umí. Hra byla hodně neurovnaná, bez pohybu, řešení situací zbytečně složité a hlavně strašně moc zkažených přihrávek. Důsledkem jedné takové, která se tvářila i jako "malá domů", byl brejk soupeře a i přes snahu Martina v brance napravit zaváhání kolegy před ním se domácí útočník dostal k zakončení do "zívající kasy" a bylo to 1:0 pro Spoje. Reakce musela zákonitě přijít - sestavu jsme prostřídali, přidali na obrátkách a prakticky se hrálo jen na polovině domácích. Ale to zakončení?! Děs! Vysvobodil nás až gólman v poli - Kláca hlavou po skvělém centru z pravé strany vyrovnal na 1:1. Následně bylo otázkou, jestli se nám povede skóre překlopit na naši stranu ještě před přestávkou? Klaplo to klasickým šatňákem - Domča míč po rohu uklidil k tyči a ohřát jsme se šli přeci jen ve výhodnější pozici.

Druhý poločas už byl o něčem jiném. Tedy relativně. Přestali jsme chybovat, konečně nehráli tolik přehuštěným středem a začali se prosazovat i v koncovce. Postupně jsme do hry opět vrátili kluky z původního základu, a ti, už s vědomím lepšího výsledku nakonec taky ukázali svůj herní posun a soupeře už k ničemu nepustili. Martin se téměř celou druhou půli v brance nudil, až nakonec pár minut před koncem zaútočil na naše už klidnější nervové soustavy tím, že předvedl kličku ve vlastním vápně ala Kláca, kterého ještě "trumfnul" tím, že si ji dovolil dokonce v malém vápně. Naštěstí mu vyšla, uf! Příště ale už ne, předem díky :-)

Děkujeme za tradiční podporu, snad jste moc nezmokli. Tahle výhra rozhodně v suchém triku nebyla - ani na hřišti, ani kolem něj. Do konce podzimu nám chybí sehrát ještě tři zápasy, takže se ještě třikrát těšíme na viděnou. Nejdříve v neděli v zápase proti Hostivaři. Přijďte všichni! (sim)

U15/TJ Spoje Praha - Spartak Hrdlořezy 1:6 (1:2)

Sestava: Baran - Brůha, Šámal, Šrankota, J. Suchomel - Žibřid, Stáňa, V. Suchomel - Fuňka, Balín - Vršťala
Střídali: Harapát, Pecina, Kalfiřt, Dubenský, Šimek, Kypta, Křídlo
Góly: Pecina 2, Dubenský, Šimek, Vršťala, Fuňka

.

Galerie k aktualitě