Dubeč ´´zaparkovala autobus´´. Po zbrklé první půli však góly přeci jen přišly

Po velikonočním veselí i fotbalovém odpočinku máme za sebou další tři zajímavé zápasy. Historický postup do semifinále poháru PFS jsme nakonec na Zbraslavi nevybojovali, ale prohra 0:4 mrzí z jiného důvodu. Jestli se takto celkově prezentuje celek z popředí přeboru, tak potěš koště. Minulý víkend jsme v soutěži deklasovali Chodov 13:4 (ano, opravdu jsme po vypuštěném konci zápasu od stavu 10:0 v náš prospěch inkasovali bez jednoho stejný počet gólů jako za předchozích 13 zápasů dohromady!!!) a naposledy nás čekal výjezd do Dubče, která se na nás naladila remízou s Kyjemi. A opět to bylo něco nepoznaného.

Do mého bývalého dlouhodobého působiště jsme přijeli v roli favorita a podle toho se domácí zařídili. Vědomi si naší herní převahy, soustředili se od začátku zápasu na precizní obranu. My stále v držení míče a i přesto, že jsme se přes propracovaný obranný val do několika zakončení dostali, po prvních 40 minutách hry svítilo na ukazateli skóre 0:0. Proč? Protože jsme v zakončení byli neskutečně zbrklí a gólovky řešili přesně obráceně - když jsme měli střílet, přihrávali, a když jsme měli přihrát, tak stříleli. Většinou však z nepřipravených pozic, takže gólman domácích ani neměl tolik práce být mužem číslo 1 (i když v dresu s číslem hokejové legendy Wayna Gretzkyho, tedy 99). Ale i takový zápas musel jednou přijít a bylo na klucích, jak to zvládnou "v hlavě".

V šatně jsme si několik situací rozebrali a hlavně se ubezpečili, že mód "výhra" je stále nastaven. Po přestávce jsme pokračovali v drtivém tlaku a bylo jen otázkou času, kdy se prosadíme i gólově. Naštěstí (pro kluků hlavinky) to netrvalo dlouho - ve 44. minutě utekli trochu nezvykle více vysunuté obraně dubečských Sam s Krisem, prvně jmenovaný naservíroval přihrávku druhému a ten nás dostal konečně do vedení. Uf! To byla rána. Jak fotbalový kámen spadl ze spartakovského srdce muselo být slyšet až v Hrdlořezích. Navíc hned za minutu se nám vedení podařilo navýšit na bezpečnějších 2:0 a Čechie tak trochu rezignovala. Jelikož se do té chvíle moc nedostala ani za půlku, bylo jasné, že i z Dubče si odvezeme tři body. Do konce zápasu jsme přidali ještě dva góly, zejména ten třetí byl výstavní - Sam se trefil "pod klacek" ranou zhruba z 25 metrů.

Zápas nám nabídl zcela nový pohled na fotbal. Holt někdy to "slabší" soupeř zavře a je to o dobývání a hlavně trpělivosti. Té jsme naštěstí měli dost a doufám, že nám ještě nějaká v zásobě zůstala. Nakonec to bylo příjemné sobotní odpoledne, tedy až na moji spálenou hlavu - nějak jsem to první letošní hřejivé slunko podcenil. Kluci soupeře naštěstí ne a tak se stále vyhřívají na prvním místě tabulky. I díky vám, našim fanouškům, příznivcům a přátelům modrobílých starších žáků Hrdlořez. Díky a buďte s námi dál - první květnovou sváteční neděli nás doma čekají nevyzpytatelné Klánovice a tu druhou šlágr soutěže, odveta na (divizních) Hájích!!!  Těšíme se. (sim)

***

Čechie Dubeč - Spartak Hrdlořezy 0:4 (0:0)

Sestava: Pecina - Harapát, Stáňa, Šrankota, Blábol - Martinec, Kalfiřt, Křídlo - Šimek, Fuňka - Vršťala
Střídali: Dubenský, Smrčka, J. Suchomel, V. Suchomel, Šuser, Freika
Góly: Šimek 3, Křídlo