První zápasy jsou jako vybité hodinky, prostě nejdou

O týden dříve než ostatní soupeři jsme se vrátili na mistrovské kolbiště, abychom zápasem na Unionu Strašnice otevřeli jarní část mistrovské sezony. Natěšeni, posilněni výhrou v generálce (po super fotbalovém výkonu jsme spláchli o třídu výše hrající a pro Spartu farmářský klub tvořící Modřany 6:1) a v nohách i hlavách s vydařenou zimní přípravou jsme opět první "ostrý" zápas" nezvládli. Jako by se něco v tom hodinovém strojku, který od domácí porážky právě se Strašnicemi v prvním podzimním kole šlapal, něco porouchalo - prostě jako by se vybila baterka. Nebo spíš - vybili jsme si ji zbytečně sami.

Zápas na Unionu se hrál o týden dříve, než zněl v rozpise oficiální termín. Soupeř nám vyšel vstříc, neb další víkend byl tzv. přijímačkový - pátek a pondělí jsou stanoveny jako dny, ve kterých se rozhodne o tom, kdo na jaké škole bude pokračovat v dalších třech či čtyřech letech mládeneckého života. Proto jsme se rozhodli pro předehrávku. Netuše však, že několik kluků bude studium a přípravu dohánět "na poslední chvíli" a přihášeno bude na poslední nalejvárnu. Z původně předpokládané základní sestavy tak vypadli hned čtyři hráči. Škoda, ale ... Kluků máme v kádru už 21 a všichni makají natolik, aby naše zápasová sestava měla patřičnou kvalitu.

V nezvykle letním počasí na začátku dubna jsme zápas sehráli na velmi kvalitní trávě (doma nás bohužel taková nečeká, po drastickém podzimu se prostě a jednoduše neměla šanci vzpamatovat).  Začali jsme dobře, soupeři moc balón nepůjčovali, ale ani se do žádné šance nedostávali. Proč? Protože jsme hráli takticky hrozně špatně a hlavně jinak, než jsme si v kabině řekli: nemůžeme hrát finálky do náběhů, když na to nemáme hráče?! Měli jsme soupeře "roztáhnout" a v tomhle počasí uběhat. Místo toho jsme zbytečně ztráceli síly sami. Navíc nám domácí dali góla po zbytečné ztrátě mičudy na polovině hřiště a jeden hráč na půlce nastartoval turbo motory a dal na (tehdy jsme ještě netušili že konečných) 1:0 pro Union. Ale bylo to jasné - když je někdo až o dva roky starší, je prostě fyzicky vyspělejší a taky místy rychlejší. Škoda. Postupem času kluci přišli na to, jak na soupeře hrát, dostali jsme se k několika slibným zakončením, ale střely (ač byly na zem, což chválím), byly tak příliš blízko gólmanova dosahu, že si s nimi - i když někdy s obtížemi - poradil. A když gólem neskončila ani Vojtova hlavička v poslední minutě (škoda, že se míč od tyčky odrazil po rotaci ven od branky), museli jsme zkousnout vítězný pokřik domácích a opět konstatovat, že první zápas je naším "prokletím". Stejně jako na podzim jsem bodově vyšli naprázdno, tak doufejme, že teď už zbytek jara (stejně jako na podzim) dojedeme na bodové vlně.

Díky za podporu i v hledišti. Věřím, že početná bude i na příštím zápase. Tentokráte vás rádi uvidíme a uslyšíme na Břežance. (sim)

***

U16/Union Strašnice - Spartak Hrdlořezy 1:0 (1:0)

Sestava: Baran - O. Koníček, Šámal, Harapát, Krůta - Žibřid, Stáňa, Brůha - Dubenský, V. Koníček - Vršťala
Střídali: Martinec, Šuser, Balín
Góly: 0

Galerie k aktualitě