Spartak Hrdlořezy : Spartak Kbely

Začalo jaro,

všude kolem nás je to vidět i cítit. Na chování dospívajícího fotbalisty je to poznat také, jen symptomy jsou jiné. Účast na tréninkách se zvyšuje. Nadšení do zápasu také. Pryč jsou úskalí tuhé zimy a s ní spojená tvrdá příprava. Jde se zpět na hřiště, máme balónek u nohy a to nás baví.

Baví mě provázanost slova příprava ve fotbalovém i osobním životě mladého fotbalisty. Ti co jsou v osobním životě pečliví a věnují dost času přípravě, dbají o svou fyzickou kondici a jdou si za svým cílem, sklízí již první (někteří skuteční pracanti druhou) sezónu ovoce v podobě návštěv kamarádek, spolužaček či jiných partnerek na zápasech. Děvčata trpělivě sedí u hřiště a v případě, že se jejich miláček neprosadí v průběhu zápasu, dovolí mu pak jeho drahá polovička skórovat alespoň v soukromém životě. To jsou situace, o kterých si většina členů realizačního týmu může nechat pouze zdát. Stejně tak hráči, kteří se přípravě nevěnují tak, jak by si situace žádala, mohou na zápasech očekávat v lepším případě návštěvu rodičů, v horším prázdné místo na tribuně. 

Příprava fotbalová tě vytrestá úplně stejně, potvrdili jsme si to ihned v úvodním zápase jarní části proti houževnatému soupeři Spartaku Kbely. V průběhu zápasového dne nás citelně zasáhla zpráva o absenci na zápasu středopolaře Veesera a také zranění golmana Navrátila. Do branky tak nastupuje Rotari a svým výkonem v celém zápase si hlasitě říká o post jedničky v brance SD. Jen tak dál Vlade. Vlivem nenadálých absencí měníme původní plán a začínáme hrát v defenzivnějším postavení. Soupeře do ničeho nepouštíme, naopak hrozíme z breaků a až jednou Tomáš Bartoš pochopí, co je to offside, slibuji že mu domluvím přípravu v Manchester City. Po dvaceti minutách hry se do samostatného úniku dostává Vition. Jde sám na brankáře a tak ho do ukázkových kleští dvěma skluzy secvaknou stopeři soupeře. Rozhodčí sice píská do píšťalky, ale k údivu všech nesahá ani pro žlutou kartu. Série prapodivných rozhodnutí hlavního arbitra pokračuje a já začínám být přesvědčen, že kdybych mu dal do ruky kompas, tak ten debil neví kde je sever.

Po několika slibných standartních situacích přichází individuální chyba a Kuba Stáňa musí hasit vzniklou situaci. Hlavní arbitr neomylně fouká do píšťalky a nařizuje proti nám penaltu. 0:1. Ještě před poločasem opět chybujeme v komunikaci a v rozehrávce ve středu hrací plochy 0:2

Druhý poločas je čistě v naší režii, soupeř běhá bez balonu, rozhodčí se stále drží svého podprůměrného výkonu a když Vojta Vlk běží sám na bránu, vybíhá hostující golman za vápno. Cca deset metrů za hranicí pokutového území používá zákrok vystřižený z filmové scény Matrix Reloaded (rok výroby 2003, čas scény 1:13:17). Kopem sounož trefuje našeho útočníka do oblasti břicha a nohou. Rozhodčí uděluje žlutou kartu. Vzhledem k zákroku bych jeho rozhodnutí přirovnal asi k léčbě srdeční zástavy hašlerkou. 

Výkon rozhodčího však nemá vliv na to, že nejsme schopni překonat brankáře soupeře, ostřelujeme ho hlava nehlava, výsledek je však nulový. Další individuální chyba v defenzivě nás definitivně posílá do kolen 0:3. Je hezké po zápase poslouchat od realizačního týmu soupeře, že jsme byli lepší. Co je nám to platné když mi pak s úsměvem ukazují cestu na autobus protože se prý bojí, abychom s naší muškou vůbec trefili alespoň domů…

Chci poděkovat celému tým za srdnatý a bojovný výkon.

Chci pokárat cca 8 členů týmu za pozdní příchod na sraz

Chci se omluvit Přemyslu Trnkovi za mou chybu a slíbit mu že to v neděli napravím.

Hlavu vzhůru. Příště vyhrajem.