Spartak Hrdlořezy : SK Libuš

U19: Na osmý pokus to vyšlo. Dřelo to, ale body konečně máme!

0:3, 1:15, 2:6, 0:7, 2:6, 0:4, 1:2 a  ... 3:2! Ano, po sedmi porážkách v řadě, když ta poslední na Pragovce byla i dílem velmi špatného rozhodčího (a to si na ně většinou nestěžuji), jsme se konečně dočkali bodového zisku. A rovnou vítězného. Tři body kluci vyválčili (a to doslova) v bitvě s Libuší. Se kterou jsme v této ročníkové kategorii ještě neztratili ani bod.

Jasně. Proti komu jinému už by to mělo přijít! Soupeř byl v tabulce nezvykle vysoko, ale my věděli, že na něj umíme. Navíc jsme kluky důrazně nabádali, aby se soustředili jen na fotbal a na nic "okolo". Že soupeř má problémy s disciplínou a v tom může být naše výhoda. Nejen v tom. Fotbalově jsme se za těch pár měsíců zase posunuli a věděli, že už to konečně musí přijít.

Samotný zápas začal naší převahou, během první čtvrthodiny jsme si vypracovali dvě, tři slibné gólové příležitosti, jenže jsme je nevyužili a pak přišel blesk z čístého nebe. Soupeř se poprvé dostal do nebezpečnější akce a po nešťastném odrazu jeho hráč trefil parádně z první a prohrávali jsme 0:1. Logicky přišel trochu útlum - ano, zaskočilo nás to. Naštěstí ne na dlouho, kluci se otřepali a začali zase hrát. V 25. minutě po další naší nebezpečné akci už to vypadalo, že Miky prováhal šanci střílet, ale míč posunul Koukymu a ten vyrovnal na 1:1. Od té chvíle jsme znovu byli lepším týmem, vytvářeli si další šance. Důležitý moment přišel v 36. minutě, kdy Kláca dostal balón do běhu za obranu, skvěle si ho pokryl a soupeřův obránce ho fauloval v situaci, kdy už před nimi byl jen gólman - červená karta! Hned za pár minut jsme početní výhodu využili, když Šusťa po rohu Ády střílel na branku a hosté si do ní míč srazili - 2:1 pro nás. Vypadalo to, že vše je ok. Soupeř o deseti, vedeme o gól, nic se nemůže stát. Ale stalo se! Miky zcela nepochopitelně "namazal" soupeři na vyrovnání. Ouvej. Do kabin se šlo za stavu 2:2.

O přestávce jsme kluky nabádali, že to chce trpělivost, že máme na to vyhrát. Jenže ve druhém poločase se na naše kopačky vkradla nervozita společně s její sestrou zbrklostí a dlouho jsme nedokázali herní převahu přetavit ve vítězný gól. Což o to, šance, ale spíš jejich náznaky, tam byly, ale finále dlouho odolávalo. Až zhruba osm minut před koncem hrací doby Áda vniknul do pokutového území a byl faulován obráncem hostů. K penaltě se postavil náš kapitán a ... ty vole, to byly nervy, gólman šel na správnou stranu, ale Hyňa to přes jeho ruce do sítě procedil - 3:2! Libuš pak zkoušela ještě dlouhé nákopy, ale naše obrana odolala, a byť jsme pojistku už nepřidali, nakonec si do tabulky konečně připisujeme první body. A hned tři! Zápas to byl vskutku "bojovný" - na žluté karty 4:6, červené 0:2! Ok, emoce k fotbalu patří, ale hosty jejich nedisciplinovanost fakt srazila. Nicméně naši kluci si výhru zasloužili, konečně to přišlo!!! Velká odměna, super!

Věděli jsme, že to přijde. Kluci díky, že jste si/nám věřili. Díky i všem fanouškům, kteří nás i po těch sedmi úvodních prohrách nezatratili. Budiž to odpich do další "práce" a k dalším výhrám. Díky všem :-) ... (sim)