fotbal, pauza, fotbal, pauza, fotbal, pauza, fotbal...

Existují týdny, kdy máte pocit, že všechno běží podle plánu. Práce, doma, možná volno, víkend… a někde mezi tím fotbal.

A pak jsou týdny jako tenhle.

Týdny, kdy kalendář úplně ignoruje běžná pravidla a přepne do jednoduššího módu: fotbal a pauza. Nic mezi tím. Žádné složité plánování, žádné „někdy se stavím“. Prostě jeden den se hraje, druhý den si říkáte, že si odpočinete… a třetí den už stejně zase stojíte u lajny.

Hřiště si oddychne jen na chvíli. Tráva možná, hráči sotva a fanoušci vlastně nikdy. Jen se mezi zápasy přesune řeč z „co bude“ na „co bylo“. A pak zase zpátky.

Tenhle rytmus má něco do sebe.
Člověk si říká, že si dá pauzu — a pak stejně přijde.
Řekne si, že tentokrát jen na chvíli — a zůstane celý zápas.

Fotbal, pauza, fotbal, pauza… a najednou je z toho celý týden u hřiště.

A malou poznámku si zaslouží i naši benjamínci z předpřípravky. Ti totiž tentokrát vyrážejí na turnaj v Litni o něco dřív – čeká je totiž přespání ještě před samotným turnajem, a navíc bez rodičů. Pro mnohé první opravdový výjezd „na vlastní pěst“, kde se kromě přihrávek řeší i pyžama, večerní povídání a otázka, kdo bude usínat první. Fotbal sice začne až druhý den na hřišti, ale celé dobrodružství už večer předtím. A kdo ví – právě tady možná vzniknou první historky, které se jednou budou vyprávět ještě u áčka.

Tak přijďte fandit Spartaku!