Za hranicemi ligových tabulek

Slavnostní nástup plný emocí

Děti nastoupily od šaten přes tréninkové hřiště až na hlavní plochu. Vedle nich muži, se vší vážností, ale i radostí v očích. Vzduchem zněla hudba a v tu nejdůležitější chvíli zazněla hymna Ligy mistrů. Ať už je slyšet kdekoliv, způsobí husinu. Ale když ji uslyšíš, zatímco se díváš na děti plné očekávání a štěstí, v doprovodu hráčů, které obdivují – těžko se polyká. Koláč v krku, hrdost a dojetí.

Byl to okamžik, který měl kouzlo – a který budeme ještě dlouho nosit v srdci.

Děti nečekají. Děti hrají.

Zatímco muži bojovali o body, děti si zahrály vlastní zápas na umělce. Protože když se hraje fotbal, nedá se jen koukat. Je potřeba běžet, kopat a smát se. A i když někteří naši malí borci měli ten den za sebou už dva ligové zápasy (náš kádr je srdcem velký, ale počtem skromný), nikdo se nešetřil. Energie dětí nezná únavu.

A pak přišel poločas. Exhibice přípravek přímo na hlavním hřišti. Déšť? Nadšeně do něj všichni nastoupili s takovou energií, jako kdyby právě vstávali. Studený déšť, který o druhém mini-poločase přišel, jejich nadšení nezchladil. Naopak! Studená voda nemá šanci proti teplu nadšení. Obětavým rodičům byly děti předány sice mokré, ale byli těmi nejšťastnějšími na planetě..

A zápas? Ten měl svůj příběh

To vše se odehrálo o poločase, ze kterého se muži vraceli s průběžným vedením 3:2.
Bohužel soupeř z Ďáblic byl svou dětskou podporou namotivován hodně dobře, a tak zápas otočil ve svůj prospěch na 3:4.

Chlapáci i hlavní trenér byli pochopitelně smutní, zejména s ohledem na tabulkovou situaci. A je jasné, že takový výsledek bolí. Na straně druhé – je to přeci jen fotbal. Hra. Přijdou další příležitosti.

Protože ve skutečnosti dneska vyhráli úplně všichni. A to bez nadsázky.
Dospělí – od hráčů obou týmů přes rodiče až po pořadatele – totiž rozdali tolik radosti, že to sahá daleko za hranice ligových tabulek.

Děkujeme celým svým srdcem. A budeme fandit do budoucna!

Hrdlořezy jdou, vždycky bojujou!